Jdi na obsah Jdi na menu

SKAUTSKÉ PRAMICE

9. 3. 2016

Luboši,

K Tvému dotazu, tak my jsme si stavěli všechny pramice postupně sami. První pramičku jsme koupili od Chrousta v 43 roce ve Štěchovicích a od té doby jsme stavěli a opravovali, velice zručně všechny naše pramice sami.

Ptáš se na materiál? Prkna byla z borovice 6 m dlouhá. Kupovali jsme je na lístky (povolení) na pile, nebo to bylo skladiště na Císařské louce. Tam jsme je naložili na pramičku a odvezli do truhlářské dílny (kterou měli ti první vítězi olympiády v Berlíně,  v závodu na 10 km na kanoi) Tam nám je ohoblovali z obou stran. Žebra byla železná, která jsme vždy sehnali z nějaké shnilé pramice a ostatní už se nějak sehnalo v loděnici. Borty a dno jsme ručně vysekávali tesařskou sekerou a železnými ručně kovanými hřeby dávali dohromady. Nakonec napustili olejem a zakoudelovali, aby do nich neteklo.

Také jsem stavěl s Tvým tátou (Zdeňkem Baklou) 2 kajaky a singl, podle podkladů, co nám dal Vráťa Teklý. On nás také fotografoval, když jsme na nich prvně vyjeli. Ty dopadly strašně špatně. My nemohli koupit kyt, který by se nerozpouštěl vodou a také lepidlo. Všechno drželo pohromadě pokud jsme je nedali na vodu. Pak pomalu ale jistě začalo do nich téct až se rozložili. Také texle (hřebíčky) jsme nemohli sehnat bronzové, nebo měděné, a tak rezavěly. Byla to strašná doba.

Já koupil hned po válce v  r. 46 švédské vařiče PRIMUS, které jsme prvně vezli na tábor v 46 roce když jsme šli přes Šumavu do Lenory, odkud jsme potom jeli Vltavu. Vařiče byli složené v krabici, aby nezabraly tolik místa. Co se s nimi potom stalo, už nebylo pod mojí kontrolou. Ale moc nám posloužily a byly oddílovým majetkem. Já se snažil hledat různá řešení.  Například, když přistaneme, aby byl tábor co nejrychleji postavený a mohlo se okamžitě vařit. Tak proti tábornickým zásadám jsem začal užívat tyto vařiče a k táboření jsme udělali takové podsady ke stanům, jen asi 20 cm vysoké, které se jen zaháčkovaly a na ně se vztyčil stan. Ty jsme potom používali v lodi místo podlážek a tím se převážely. Po válce každý měl lodní nepromokavý pytel, takže téměř nic nebylo v lodích poházené. Nevadilo nám, když jsme se udělali , protože všechno bylo zabalené v nepromokavých pytlích, které se pochytaly, loď vylila a jelo se dál. Někdy jsme tím to způsobem sjížděli ošklivé šlajsny.