Jdi na obsah Jdi na menu

OTÁZKY KE KORMIDELNICKÝM ZKOUŠKÁM

3. 3. 2016

Typy lodí:

1. Jaké znáte kanoe?             cestovní ( otevřené, polokryté a závodní ( IRK, „ponorky“ – neužívané).

2. Jaké znáte kajaky?            pevné (švédské, ploché) 1-2 sedadla

                                                skládací ( IRK, cestovní) ½ sedadla.

3. Jaký je rozdíl mezi kanoe            cestovním a závodním?            kýl, šoupačky, tvar dna.

4. Jaký je rozdíl mezi kajakem            závodním acestovním?            šíře, délka. tvar dna, kýl, rybí tvar.    

5. Čeho se týkají předpisy IRK?            Minim. šíře a délka, maximám. Výška a max. rybí tvar.

6. U kterých lodí se užívá kormidla?            Kajak skládací a plochý dřevěný, pramice.

7. Rozměry kanoe?                                     Š. 80-90 cm, délka okolo 5 m.

8. Rozměry kajaku?                                    Š. 75-90 cm, délka 5,20-5,50 m (double)

                                                                 Š. 63-75 cm, délka 4,30-5 m ( singl )

Stavba lodí:

9. Z čeho stavěli kanoe Indiáni?                        Jasan s březovou kůrou nebo buvolí koží.

10. Z čeho stavíme nyní?                        Jasanová nebo buková žebra pobitá dýhou (smrk, borovice, mahagon) a                                                                           s plátnem nebo bez.

11. Výhody a nevýhody kanoe s plátnem nebo bez?            Bez plátna lehčí a klouže ale ráda teče, s plátnem trvanlivější.

 

12. První práce při stavbě?            Kopyto, profily, latě.

 

13. Z čeho budou žebra a co je lepší?            Jasan, buk. Jasan je lepší, nehnije lépe drží tvar ohbí.

 

14. Z čeho jsou dýhy?            Smrk, borovice, mahagon ( gabon, okumé)

 

15. Čím se přilepí plátno?            Lakem, na němž jest kyt a smůla.

 

16. Postup nátěru plátna?            Řídká barva, kyt, barva, lak (vodní). Po kytu dobře brousit za mokra pemzou.

 

17. Postup nátěru uvnitř?            Fermež s terpentýnem (teplá), pak vodní lak.

Opravy lodí.

18.Jak opravíme protržené plátno?            Malou díru kytem a přebarvit. Větší záplatou přilepenou jako plátno, kyt a barvu.

 

19. Jak opravíme protrženou dýhu?            Obyčejně necháme bez opravy. Při výměně plátna se vysadí novou dýhou. Lze též podložit další dýhou – doporučuji.           

 

20. Jak opravíme zlámané žebro?            Na túře obvykle se nechá. Žebro lze vyměnit, dává-li se nové plátno. Jinak jest nutno přišroubovat přes kus nový.

 

21. Proč může téci loď?             Nejčastěji pod šoupačkami, též však popraskaným tmelem, odkrytým plátnem nebo ovšem, je-li proražena.

 

22. Jak dáme lodi nový nátěr?             Seškrábeme tmel pokud se odlupuje, popř. vybrousíme za mokra pemzou, též lze starý nátěr rozpustit speciálním přípravkem, louhem se nedoporučuje. Není to však nutné. Pak se loď znovu zatmelí, vybrousí natře alespoň dvakráte barvou a nakonec vodním lakem.

 

23. Jak opravíme vzhled lodi uvnitř?            Vymytou loď a vyschlou vytřeme hadrem namočeným do fermeže. Pak vylakujeme.

 

24. Jak opravíme proraženou gumu kajaku?            Místo očištěné benzinem a zdrsněné skel.papírem, natřeme lépe několikráte (vždy po zaschnutí) roztokem para-gumy. Rovněž tak záplatu, k níž použijeme pokud možno tenčí a elastické gumy, kterou v rozích zakulatíme. Po zaschnutí záplaty i potahy přirazíme záplatu. Důležité: PO ZASCHNUTÍ.

 

25. Jak opravíme protrženou palubu?            Menší otvor lze „ zaštupovat“, větší podložit záplatou z plachtoviny.

 

26. Jak opravíme zlámanou tyčku?            Na túře nahradí ji často nějaký proutek. Též možno k zlámanému úseku přivázat nebo přidrátovat kus dřeva. Doma se dá tyčka udělat prostě nová.

 

27. Jak vysušíme kajak?            Houbou.

 

28. Jak zabráníme lepení potahu na kostru?            Vysypáním práškovým mastkem.

 

29. Jak ošetřujeme kajak?            Zbavujeme ho uvnitř naneseného písku a vysypáváme jej mastkem. Zevně je zbavujeme nečistoty (hlavně mastnoty) mýdlem a natíráme speciální pastou.

 

30. Zimní péče o kajak             Guma špatně snáší mráz pod 10 °C. Proto necháme v loděnici kostru a potah uložíme doma v netopené místnosti (pod postel), ne na mnoho dílů složený. Přeložení se doporučuje v půli zimy obrátit.

 

31. Oprava proražené pramice.            Asfaltem, event. prkénkem zevnitř přes.

 

32. Uložení pramice.            V létě musí zůstat na vodě, v zimě se vytáhne a překlopí na kozy.

 

33. Nové šití pramice.            Šití je ucpávka mezi jednotlivými prkny ve dně. Vytaháme šití staré. Nové provedeme tak, že tupým dřevěným klínem zatlučeme do spáry koudel, jíž přirazíme konicky seříznutými lištami. Tyto malými kramličkami přibijeme tak,aby držely listy ke koudeli. Šití nesmíme nikdy asfaltovat. Nesálo by.

 

34. Jaký lak se hodí na kanoe?            Jen dobrý „ mastný“, tzv. vodní lak nebo spec. přípravky „Tokiem“ nebo pod.

 

35. Čím se natírá pramice?            Karbolinou nebo pouze dehtem.

 

Technika jízdy:

1. Jaké je tempo pádlování na túře?            Volné, protahované.

2. Kdy jede loď pomalu, i když silně pádlujeme?  Na mělčině.

 

3. Co je to proudnice?             Část řeky, kudy protéká nejvíce vody. Je tam pravidelně největší hloubka a proud.

 

4. Kde bývá proudnice a jak ji poznáme?            Bývá blíže příkřejším břehu. Na začátku ohybu řeky bývá uvnitř ohybu, odtud však přecházívá až k jeho vnější straně, takže na konci ohybu je vně.Poznáme ji podle proudu, jazyku a vln.

 

5. Co je to jazyk?            Cíp hladké vody, jímž voda z hloubky přechází do peřeje. Po stranách mělčina, způsobuje krátké vlnění.

 

6. Jak poznáme vlnu s loupákem a bez?            Vlna bez loupáku ubíhá směrem proudu, mění tedy svou polohu. S loupákem stojí na místě, máme dojem, jakoby šla proti nám.

 

7. Jak vytáčíme prudké ohyby úzkých řek?            Nadjedem pokud lze uvnitř. U kanoe ve dvou může háček přidržeti pádlo šikmo proti směru jízdy uvnitř ohybu, přidržuje je rukou k bordlaisně. Zadák pádluje vně ohybu. U kajaku pomůže kormidlo, pádlování vně a kontrování uvnitř.

 

8. Jak nasedáme a přistupujeme v proudu?            Nejlépe vždy proti proudu. Někdy však musíme odraziti  po proudu, je-li nebezpečí, že by do nás náhle „zabral“. Pak je nutno, aby háček podržel loď šikmo na vodu, načež rychle vyrazíme.

 

9. Jak přejíždíme řeku v proudu?            Šikmo proti, aby nás to nesmetlo. Též na mělčině jest to lepší, aby nenarazila kolmo bokem.

 

10. Čeho dbáme při přejezdu velkých ploch?            Aby nebyl vítr nebezpečné síly a abychom udrželi žádaný směr.

 

11. Pádlujeme v peřejích?            Podle toho. Za pádlování jest větší stabilita, bezpečnost ale ve vlnách se více zalévá. Volíme výhodnější zlo.

 

12.Kdy více zaléváme, pádlujeme-li, či nikoli?            Pádlujeme-li.

 

13. Jak jedem mělčinu?            Pomalu a tak, aby loď byla zatížením vyvážena, aby ani příď ani záď neměla větší ponor. Je-li jízda nebezpečná, jest ovšem lépe zatížiti o něco více záď, neboť při nárazu loď zůstane v kurzu proudu, nestočí se bokem.           

 

14. Co děláme, najedeme-li na loupák?            Uvízne-li loď, nakloníme ji na loupák. Není-li dále možno ji odraziti, vystoupíme.

 

15. Co jsou to  „sandbanky“ a „kiessbanky“? Nánosy písku nebo štěrku uložené na dně řeky, jež povodněmi náhle, anebo i pozvolna během času mění svou polohu. Prakticky pro nás znamenají přes řeku položený pruh mělčiny, v němž se těžko hledá průjezd.

 

16. Čím bývá způsoben vír?            Narážením proudu na mrtvou vodu.

 

17. Jak projíždíme vír?            Po rozhraní mrtvé vody a proudu, kde vznikají krátké příčné vlny. Dáváme pozor na okolní proudění, aby náraz proudu nám neohrozil stabilitu.

 

18. Kde vzniká úplav?            Kde břeh nebo skála zadržuje proud.

 

19. Jak přistáváme a vyjíždíme z úplavu?            Přistáváme tak, že úplav podjedeme velkým obloukem točeným znenáhla proti proudu. Odrážíme, vyjíždíme znenáhla  po proudu.

 

20. Jak podjedeme nízké překážky?            Opatrně. Není-li jistoty, zda podjede loď, raději přistaneme( je-li proud) a přesvědčíme se, stačí-li výška podplutí lodi. Nikdy se překážky v proudu nechytáme.

 

21. Kdy zabíráme dále od lodi?            Chceme-li měnit směr plavby.

 

 

22. Kdy pádlujeme přítahem?            U kanoe, chceme-li přisunouti loď bokem.

 

23. Jaké má být zatížení lodi v peřejích?            Takové, abychom nezalévali ve vlnách přídí, ale též nikoli zádí,tedy zátěž spíše do zadu ale nepřehánět.

 

24. Jak zdoláváme boční vítr ve dvou?            Natáčením lodi přídí proti směru větru, eventuelně pádlování obou na návětrné straně.

 

25. Dtto v singlu?            Překleknutím do středu lodi, natáčením přídi proti větru, pádlováním na straně povětrné, po případě překleknutím do přídě.

 

26. Jak dopravíme na břeh zalité kanoe?            Plavaje strkáním lépe poklopené lodi, není-li nebezpečí ztráty věcí.

 

27. Jak vyléváme kanoe?            Tak, že jej vyklápíme z vody pomalu, aby současně s obracením lodi vytékala voda.

 

28. Jak držíme kajakové pádlo?            Rukama tak, aby se případně nedřely o vlnolam a lopaty natočené tak, že svírají úhel 90st.

 

29. Proč vytáčíme kaj. pádlo?            Aby půle, jež při pádlování jde vzduchem prosti směru jízdy nebrzdila o vzduch a zejména proti větru.                       

 

30. Jak provedeme na kajaku rychlý obrat?                        Nakloníme loď dovnitř zamýšleného oblouku, sešlápneme kormidlo, zakonrtujeme uvnitř oblouku.

 

31. Jak jedeme na kraj peřejí?            Pokud možno kolmo na vlny, se zapnutou zástěrou a příp. utaženými límci. Při příliš veliké vlně doporučuje se zejména háčkovi zvednouti pádlo vodorovně nad hlavu.

 

32. Jak zvládáme bočné vlny?            Musíme býti na náraz připraveni a čeliti mu správnou rovnováhou. Důležité jest opříti se o pádlo na straně, na kterou bychom očekávali, že se můžeme zvrhnouti.           

 

33. Jak jedeme na kajaku mělčinami?            Pomalu, příp. kontrujeme.

 

34. Nač pamatujeme při převržení kajaku?            Abychom se vyražením zástěry vyprostili z lodi, aby tato plavala dále poklopená, a abychom ji dostali pokud možno hlubokou vodou ke břehu.

 

35. Jak vylijeme kajak?            U břehu vyšplícháme opatrně vodu pomalým naklopením bokem nebo povytažením špičkou. Pak povytáhneme jej vždy jen tolik z vody, aby se nezlomil tíhou vody, kterou pomalu vyléváme. Poslední vodu vybereme nádobou a houbou.

 

36. Proč bolí na kajaku záda? Jak se to odstraní?            Záda bolí nezvyklou polohou. Odstranění je takřka okamžité, nakloníme-li se dopředu a jedeme chvílemi n e o p ř e n i.

 

37. Proč bolí na kajaku kostrční kost, jak to odstraníme?            Proto, že neposedíme na stehnech, jako na židli, neboť natažené nohy nás vrací do zadu. Odpomůžeme si, že sedáme výše na sedátko tak upravené, že přední strana je značně výše zadní.

 

38. Co je to „ záchranná spěračka“?            Gumový, vzduchem plněný polštář v látkovém obalu, k němuž jsou přišity kurty, jež můžeme zapnout okolo těla, zatím co polštář jest na zádech. Při plavání nás nese nad vodou.

 

39. Co jsou to vzduchové komory?            Gumové vaky, jež vkládáme do špiček kajaku, aby se ani v případě úplného zalití nepotopil.

Jezy:                                                             

 

78. Jmenujte druhy jezů:            Pevné a sklopné,                        šikmé, kolmé a „S“

                                                                       dřevěné, kamenné betonové, železné.

 

79. Jak přes jez?            Obnést, přetáhnout, spustit po šňůře, přejet.

 

80. Kdy je nebezpečné přejet?            Při značné výšce, velikém kolmém skoku a hlavně je-li pod jezem zpětná voda.

 

81. Jak přetahujeme?             Jen jezy skoro nebo docela suché. Je-li vysoký, pamatovat na šňůru, aby nám loď neuplavala

 

82. Jaký jez klouže?            Nejvíce dřevěný. Jinak jen tehdy, je-li na něm povlak řas.

 

83. Přetahování, je-li dolů skok.            Pozor na uplavání kanoe. Šňůrou zajistit.

 

84. Jak obnášíme?            Nejkratší cestou ale jen tak, aby přistání i start bylo bezpečné. Vyndat případně zavazadla.

 

85. Kdy se můžeme zdýmnout?            S nějakým plavidlem poháněným motorem nebo s vory, s cílou. Jindy jen dovolí-li personál, neboť nároku nemáme.

Propusti:                                                       

86. Z čeho se staví propusti?                          Dřevo, kámen, beton,železo.

 

87. Z čeho se skládají?            Kobyly, pažení, podlaha, zahrada a event. tzv. „zdrhla“

 

88. Co jsou to zdrhla?            Výčnělky v podlaze brzdící spád vody.

 

89. Co jsou to kobyly?            Šikmé klády vynořující se nad propustí z vody a stoupající na i nad pažení. Zkroucené vory se po nich svezou do šlajsny

 

90. Musí mít propust kobyly?            Ne. Na Sázavě někde nejsou, šlajsna se pak těžko najíždí.

 

91. Co je to záhrada?            Stěna, jež uzavře propust, aby vodní objekt netratil vodu. Nejčastěji je z klád na sebe přiložených a tlačených vzdutou hladinou na výstupky po stranách pažení. Záhrada může být ovšem též mechanická (segment a pod.)

 

92. Co je to podlaha ?            Svahová plocha, po níž voda propustí protéká. Plavci říkají „podlahy“však též jednotlivým kládám, jichž se užívá na záhradu.

 

93. Kdy a jak můžeme projeti přes záhradu?            Není-li skok příliš vysoký, je-li na přelomu i na podlaze dosti vody, nemáme-li vysokého kýlu.Projíždíme nejčastěji v singlu, v kleče uprostřed lodi a co největší rychlostí. Při skoků se případně přidržíme bortů.

 

94. Jaký je průjezd vraty, je-li podlaha vysoko nad spodní hladinou?            Uhodí se. Často zalije v pěnivé jámě. Proto rychlost a zatížení ve středu lodi.

 

95. Projíždění velkých vln.            Vždy rovně na vlnu. Rychlost, zátěž blíž k zádi.

 

96. Jak projíždíme, jsou-li zdrhla?            Přesně středem, rychlost. Musíme mít jistotu, že zdrhla jsou dosti kryta.

97. Jak projíždíme, je-li vlna šikmá?            Opatrně prohlédnout. Bývá to zapříčeným dřevem, je-li bezpečno, tedy ovšem natočit loď kolmo na vlnu. Rychlost.

 

98. Jaké nebezpečí je, je-li po straně zpětná voda?            Nesmíme z vln uhýbat. Při udělání pak se těžko dostáváme ven.

 

99. Zpětná voda „vrchní“ pod jezem a její zdolání:            dostaneme-li se do  „vrchní zpětné vody pod jezem“( po udělání apod.), musíme se jí poddati, potopiti se a čekat, až nás vyhodí na povrch dále od jezu.

 

100. Kdy jedeme šlajsnu rychle, kdy pomalu?            Rychle při skoku přes zdrhla a tehdy, máme-li obavu, že nevydržíme balančně. Pomalu, máme-li balanční jistotu ale nechceme-li nabrat nebo být postříkán.

Splavné řeky:

 

101. Jmenuj přítoky Vltavy:            Malše, Lužnice, Otava, Sázava, Berounka.

 

102. Jmenuj přítoky Labe:            Úpa, Metuje, obě Orlice, Cidlina, Jizera, Vltava, Ohře, Ploučnice.

 

 

103. Jmenuj přítoky Mže:            Úhlava, Úslava, Radbuza, Klabavka, Střela.

 

104. Kde teče Blanice?            Blanice sázavská do Sázavy, otavská do Otavy, jsou tedy dvě.

 

105. Systém povodí Lužnice:            Původní Lužnice protéká Rožmberským rybníkem. Ostatní rybníky napájí Zlatá stoka, která z původní Lužnice odbočuje u Chlumu, velmi se jí přiblíží u Rožumbreka. Rybníka ale vrací se do ní až na Veselím. Zde se Lužnice, tzv. „Stará řeka“ spojuje s Nežárkou. Je však s ní také spojena tzv. „Novou řekou“, jež odbočuje nad R. rybníkem.

 

106. Možné průjezdy Lužnicí:            1. Původní, Starou řekou přes R. rybník.

                                                                       2. Odbočíme na Zlatou Stoku a do L. se vrátíme až nad Veselím.

                                                                       3. Způsobem č.1 až do  R. rybníka, odtud přeneseme na Zlatou Stoku a pokračujeme zp.č.2.

                                                                       4. Plujme zp. č. 2. u R. rybníka přeneseme do rybníka a pokračujeme zp.č.1.

                                                                       5. Lužnicí až k odbočce Nové Řeky. Touto do Nežárky a dále touto do Veselí.

107. Kde je dovolena plavby?            Na všech řekách, kde je veřejná. Poznáme to podle propustí v jezech. Jinde je trpěná. Na Staré Řece, Zlaté Stoce a N.Řece podléhá povolení, jež ochotně vydá státní správa.

Splavnost řek: ( co kdo ví o charakteru)

 

108. Vltava                                                     z Lenory (Čertovy proudy- převezení).

 

109. Malše                                                      pod Kaplicí ne z města!!!

 

110. Lužnice                                                   z Nové Vsi (systémy.)

 

111. Nežárka                                                  z Jindřichova Hradce, jen za I.a vody. 

 

112. Otava                                                      ze Sušice za Ia vody, jinak Písek.

 

113. Sázava                                                    z Něm.Brodu, jen za I.a vody.

 

114. Želivka                                                    z D. Královic, jen za I.a vody.

 

115. Mže                                                        z Plzně.

 

116. Orlice (spojená)            z Týniště.

 

117. Opat kanál            Odbočuje pod Hradce z Labe a vrací se doň až pod Pardubicemi. Splavný vždy.

118. Cidlina                                                    z Chlumce.

 

119. Jizera                                                      ze Žel. Brodu, jen za I.a vody, jinak z Turnova.

 

120. Ohře                                                       z Chebu za I.a vody, jinak ze Žatce.

 

121. Ploučnice                                                z Mimoně, jen však do Šatova. Dále nemožné.

 

122. Jaký je dobrý stav vody na Vltavě?            Kamýk + 40 až +80 cm.

 

123. Jaké máme pomůcky o našich řekách? ( knižní)Teklého „ Kilometráž  řek“ a chystá se mapa Vltavy.

 

124. Jaká je průměrná cest. rychlost na túře?            7 až 8 km v hodině.

 

125. Jaký je průměrný denní úsek na túře?            Denně 30-80 km, podle stavu vody, proudnatosti a počtu jezů.

 

126. Jaké znáte spl. Řeky na Moravě?            Morava, Dyje.

 

127. Jaké znáte splavné řeky na Slovensku?            Dunaj, Váh, Hron, Hornad.

 

128. Jaké …               Podkarpatské Rusi?            Tysa a některé přítoky.

 

129. Jaké znáte možné túry na veletocích střední Evropy?  Dunaj, Labe, Rýn až do moře.

 

130. Jmenujte některé alpské řeky!            Inn, Salice, Enže., Travna, Adiže, Dráva, Mura, Sáva.

 

131. Kde se nejvíce jezdí po moři a po jezerech v Evropě?            V severských státech, hlavně ve Švédsku a ve Finsku.

 

132. Co je to vodočet?            Míra, podle které poznáme, jaký je stav vody.

 

133. Kde je umístěna „0“ na vodočtu?            U nás libovolně, v cizině na dně. Neznamená tedy u nás stav „0“ nic zvláštního, nesouvisí s

            „ normálem“ a v cizině by znamenala úplné sucho.

134. Co je to normál?                        Průměr stavů vodočtu za 100 let. Všude není tedy stanoven doposud.

 

135. Ukazuji-li v Kamýku vodočet + 35 cm, a je-li normál 60 cm, jaký je tedy stav?

                                                                       V tom případě je Kamýku voda 25 cm pod normálem.

 

136. Ukazuji-li na horním Dunaji vodočet 75 cm, je to dobrý stav?            To se neví, neznáme-li stoletý normál. Není vyloučeno, že vodočet jest umístěn v tůni, na jejímž dně je „0“ a tu se může státi, že kus dál vody vůbec není.