Jdi na obsah Jdi na menu

JAK TO ZAČALO?

1. 3. 2016

Kde se vzali vodáci? Počátky lze odvozovat od zájmu obyvatelstva o turistiku a sporty v druhé polovině 19. století. Okrašlovací spolky byly soustředěny na lokální zájmy a nastala touha a potřeba se podívat jak to vypadá za obzorem. Vznikají sportovní kluby, Sokol a skupina kolem Vojty Náprstka zakládá 11. června 1888 Klub českých turistů. Po vzniku ČSR se KČT mění na KČST (Klub československých turistů) a roce 1922 má již 30.000 členů ve 170 odborech.

thumb.jpg

V roce 1918 skončila nejen 1. světová válka, ale pro mládež do maturitního věku i každonedělní povinnost účasti na bohoslužbě. V nové republice se najednou otevírají netušené svobody a přes šestidenní pracovní týden i nová možnost a potřeba vyplnění volného času. Mládež objevuje nové sporty, v kinech a rodokapsech vládne Divoký západ jako inspirace pro trempy. Výprodej armádní výstroje po válce zásobuje zájemce vším potřebným pro pohyb a život v přírodě.

Vodní sporty se soustředily především na veslování. Podle prvních dovezených kanoí se začaly stavět další. Třeba i ve skleníku Strakovy akademie, dnes sídla vlády.

Vodáci byly součástí Yacht klubu pod Vyšehradem, veslařských klubů a skauti začali stavět vlastní plavidla, pramice. A už v roce 1922 vydávají příručku jak na to a vznikají oddíly vodních skautů.

kanoiste-v-yacht-klubu-pod-vysehradem.jpg  img056.jpg

 

tiskova-zprava.jpg

V rámci KČST v roce 1924 provozuje vodní turistiku v Praze již 253 registrovaných členů. Ti se scházejí 17. dubna 1925 na ustavující schůzi Kroužku vodních turistů – KVT. Tato tři písmena nás provázejí dodnes. Okamžitě jsou zahájeny přípravy stavby loděnice a už 18. září 1926 je otevřena naše první loděnice na pozemku propachtovaném Akciovými ledárnami. Stála na druhé straně laguny. Měla boxy pro 80 lodí a už v okamžiku dokončení to bylo málo. Proto je následně kapacita zvýšena dostavbou na 100 lodí.

otevreni-lodenice.jpg

 

Samotného otevření se zúčastnil tehdejší předseda KČST Dr. Jiří Guth-Jarkovský.

 

 

 

 

11. března 1927 byl přijat návrh modrobílé vlaky KVT a tato byla poprvé vztyčena 1. června 1927. Kulatý znak z vlajky je pak používán jako logo. Na pádlech byly v našich barvách – bílá- modrá- bílá zalomené pruhy jako šíp. Dokonalá identifikace členů na vodě i na velké vzdálenosti.

Všechna plavidla, včetně kajaků měla registraci "P" v našem případě jako Praha a čtyřciferné číslo. Stejný rozvoj je i v dalších pražských klubech a loděnicích, proto za písmeno "P" brzo přibylo „a“. Při posílání lodí vlakem vedle visačky ČSD to bylo rychle dohledatelné. Ale také dohledatelné, když četníci kontrolovali páry pod stanem při dohledu na dodržování morálky. To se řešilo nákupem falešných snubních prstýnků z vysoce leštěné mosazi.

3.bc.jpg

V loděnici byla nastavena základní pravidla a záhy je vydán Domácí řád tiskem, takže ho asi obdrželi všichni členové. Zajímavé je, kouření bylo povolené jen v klubovně, což se nám teprve vloni povedlo zakázat. Tehdy to ale bylo v souvislosti s hořlavostí materiálů na stavbu a údržbu lodí. Vlastní loď byla vysoce ceněným majetkem a většina vodáků si stavbu i údržbu odpracovala vlastníma rukama.

/Zdroj: Prof. Jan Mašek, Národní listy, archiv TJ Kotva Braník, web KČT/