Jdi na obsah Jdi na menu

ING.VRATISLAV TEKLÝ

5. 3. 2016

dscn3643.jpgJe nevděčné a skoro nemožné začít vyzdvihovat zásluhy jednotlivých členů. Přesto je nutné jednu vyjímku udělat. Když přicházíš do loděnice, vlevo na zdi je pamětní deska připomínající  Vráťu Teklého (1907 - 1988). Málokdo však ví o tomto člověku alespoň základní informaci.

Pokud bychom přistoupili na pravidlo, že každý je nahraditelný, potom právě Vráťa tvoří tu pověstnou vyjímku. Jeho celý život a činnost takřka 60-ti let pro vodní turistiku je zcela zásadní nejen pro naši TJ, ale i vodáckou veřejnost.

O skromnosti a nenápadnosti jež mu byla vlastní svědčí i to, že v archivu je mu věnována útlá složka, která vznikla až po jeho smrti. Obsahuje několik vzpomínek, jeho text k 20. výročí KVT, parte, ale žádnou jeho fotografii. Obrázky pro tento článek poskytl Ing. Vratislav Teklý ml. z rodinného archivu.

Vráťa Teklý se již jako student a nadšený přítel přírody pěstoval turistiku a záhy byl jako člen Klubu československých turistů pověřen dozorem nad chatami a hrady v majetku KČST. Kolik kilometrů při tom najezdil na svém motocyklu a kolik ušel pěšky, věděl asi jen on sám.

Později se stal jedním z prvních členů nově založeného vodáckého kroužku v r. 1926 KVT KČST.

Na svých cestách poznal výhody skládacího kajaku a dohodl se s firmou Letov, vyrábějící kostry letadel z jasanového dřeva, na výrobě lodí. Navrhl konstrukci jedno i dvojsedadlového kajaku a mohl směle konkurovat tehdy osvědčeným výrobcům Klepper a Linzer Faltbootwerke. Na kanoi i kajaku sjel mnohé řeky i potoky a mezi tím měl řadu prvoszejdů.

Při tom pracoval na kilometráži českých řek, první vyšla v roce 1936 a představovala první zpracování tohoto druhu. Používal při tom vedle podrobných map i vodohospodářské přehledy a poznatky jiných vodáků. Také vydal podrobnou vodáckou mapu Vltavy s poznámkami a nákresy jezů atd.

 img170.jpg  img166.jpg

Před počátkem druhé světové války byly prováděny velké úpravy břehů Vltavy a naše první loděnice (tehdy na druhé straně laguny a výškově níž k vodě) musela ustoupit. Část pobřeží bylo odkopáno a proveden vysoký násyp, chránící okolí před záplavami a ledem. Mateřský odbor KČST, jenž první loděnici financoval a postavil, ji nehodlal dále držet. Vodákům bylo doporučeno, aby se rozešli a vstoupili do jiných klubů.

A byl to hlavně Ing. Vratislav Teklý, kdo se s Ing. Veselíkem zasadil o udržení KVT, až konečně došlo k utvoření nového odboru KČST Praha XV. /Tehdy pražská čtvrť Braník byla Praha XV/ a tento odbor byl zpočátku pouze vodácký. Po dlouhém jednání zda novou loděnici ano či ne, bylo nakonec přiklepnuto místo naší dnešní loděnice. Rozhodlo o tom hlavně nasazení Vráti Teklého, který přišel s projektem stávající loděnici rozebrat a přestěhovat na nové místo. Podařilo se mu i strhnout ostatní členy k nadšené spolupráci.

img172.jpg  img171.jpg

článek v lepším rozlišení  čti

Původní pražský odbor KČST se nezachoval nijak kavalírsky, ponechal si členské příspěvky r. 1940 zaplacené členy KVT a nový odbor začínal s prázdnou kasou. Díky své pozici v KČST a své předchozí práci Vráťa Teklý získal finanční záruku ústředí. Vyprojektoval novou loděnici rozšířenou o další boxy, byt kustoda a klubovnu. Nová dřevěná loděnice byla postavena na velkém počtu betonových sloupků, protože celá stojí na protipovodňovém náspu. Potíže se stavbou zhoršovaly hospodářské potíže související s počátkem 2. světové války. Teklému se podařilo získat z tehdy již odtrženého Slovenska dva vagóny řeziva, které členstvo transportovalo z branického nádraží na místo stavby. Navíc byla stará loděnice poškozena ledy při povodni 1941. Teklý vše osobně organizoval a pracoval i manuálně. Celá stavba přišla na asi 65.000,- Kč, z čehož 30.000,- Kč stály ony dva vagóny dřeva. Veškeré práce včetně odborných provedli členové zdarma. Byly odpracovány tisíce brigádnických hodin, za které nikdo nedostal ani haléř včetně Ing. Teklého.

Vráťa ale také zřizoval vodácká tábořiště na našich řekách. To znamenalo dohodnout se s majitelem pozemku, sjednat rozsah, dozor a poplatky za táboření. To dokázal na Vltavě, Berounce, Sázavě, Lužnici, Nežárce, obou Orlicích, Jizeře, Ohři a Labi. Na každé místo musel zajet několikrát, vše s úspěchem a bez nároku na náhradu.

Ing. Vratislav Teklý také projektoval loděnici KČST v Bratislavě a veslařský stadion na Císařské louce v Praze. 

  img165.jpg  img164.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

7. května 1939 zorganizoval první plavbu zdatnosti na Sázavě na trati Týnec – Libřice za velké účasti lodí. Tato trasa byla základem pro pozdější VTJZ Týnec - Pikovice, která se jezdí dodnes. (Vůbec první jízdu zdatnosti uspořádal v r. 1937 klub Old Skaut Varjag na Otavě na trati Smetiprach – Zvíkov). V r. 1941 také Teklý organizoval první vodní slalom na Berounce poblíž ostrova nad Radotínem u tzv. svazáku.

Během války připravoval detailní vodáckou mapu Lužnice, která měla mít podobu dříve vydané dokonalé mapy Vltavy. K tomu bohužel nedošlo. Teklý měl rozhodující účast na konečném urovnání sporu mezi Svazem kanoistů a vodními turisty. Ten vznikl pro neshody mezi závodníky a turisty.

Po válce byla jeho první starost opravit svoji kilometráž podle stávajícího stavu a rozšířit ji o další část republiky. Již v létě 1945 projíždí na kajaku trať Lenora – Praha, kde ještě byla vojska USA a SSSR. To samé provedl na Váhu Hrádek – Piešťany, kde byly zřícené mosty a těžké stopy války.

Vráťa Teklý byl i zásadní osobou při získání chalupy na Valšovkách v roce 1946 a díky jeho pozici v KČST pomohl i s jejím vybavením, resp. jeho financováním.

Ing. Teklý byl autorem i stavby naší dnešní podoby loděnice a stavbu v 70. letech řídil.

Text Emila Láška - upraveno

audio záznam z r. 1986 na Valšovkách s jeho vyprávěním o pořízení chalupy 01 Vráťa Teklý.mp3