Jdi na obsah Jdi na menu

TAJNÝ VÝLET LYŽAŘSKÉHO ODDÍLU

11. 5. 2015

Pro zvědavce nabízím své subjektivní hodnocení a zážitky.

Program akce vymyslel a celé organizoval Tomáš Michal, nutno říct, že excelentně i se zajištěním počasí. Přemístění z loděnice do kempu Jadran ve Františkových Lázních a ubytování proběhlo hladce. Podařilo se i založit oheň, kytaru a zpěv jsem si už užíval ve spacáku. Nastavení času pátečního ranního startu bylo zvoleno velmi rozumně.

dscn3847-001.jpg

 

Po několika vtipně zvolených kličkách Chebem se náš peloton začal dělit a vytříbily se v zásadě 3 skupiny. Držel jsem se vedoucího zájezdu (a výkonnostně jeho ženy a dětí), tedy skupiny A.  Béčkaři měli v plánu trasu delší, a nejvíc najelo (84 km) Céčko s Vláďou Martínkem, který posílal průběžně zprávy, v které hospodě právě sedí.

Rychle jsme se ocitli na německém území a vyrazili do vnitrozemí. Odpoledne se už začalo projevovat, kdo má kolik najeto a to sice v kontaktu vlastní osoby se sedlem kola. K večeru se nám ulevilo, když jsme našli ten správný Lidl  a u něj náš autobus. Najeli jsme 62 km. Další oheň sice vzplál, ale únavička se projevila časnějším odchodem do pelechu.

Naše Áčko si zvolilo na sobotu volnější vlastivědně přírodovědný program s návštěvou SOOS s pozorováním postvulkanických jevů a vycpané i živé zvířeny. O vycpávání vlastních kalhot a obalování sedel jsme jen kecali, takže jsme opakovaně po nasednutí na kolo vykvikli a trpěli. Odměnou byly oplatky a poháry na kolonádě. Některé z účastnic šly Frantíkovi přeleštit frantíka, takže jsme na zpáteční cestě potkali čápa. Družstvo B si zajelo až do Aše a ani nezmokli.

Při bližším zkoumání se projevilo, že družstvo C nerozlišuje jídelníčkem jednotlivé chody během dne, takže v neděli posnídali Bernarda a šišku salámu. Přebytek energie zúročili a vyrazili přímo z kempu.

Béčkaři se nechali popovézt k cíli autobusem a my, družstvo A jsme naskočili na svá sedla kol v Sokolově a od koupaliště Michal jsme projeli rekreační oblastí města k Ohři. Podle ní jsme přes Loket vyrazili k cíli. Cestou proti nám profrčeli Béčkaři, protože podle vody je to nuda. Tak se vrátili kousek zpátky, aby si to dali ještě jednou přes kopec.  Cíl byl Karlovy Vary a postupně jsme se na trase potkávali a zdárně dojeli do cíle trasy i zájezdu.

Můj celkový součet byl 120 km, B a C tipuji na zhruba dvojnásobek a kousek víc.

FOTKY Z TAJNÉHO VÝLETU

Všichni, kdo s námi nejeli o hodně přišli, tak příště!

 

Luboš Bakla